Hlásím se do služby

Poprvé v historii mají Češi možnost zvolit si prezidenta sami, přímou volbou.

Znamená to, že už nebudeme zděšeně pozorovat různé intriky a domluvy mezi politickými stranami, ale zároveň za svou volbu poneseme přímou zodpovědnost.

Větší zodpovědnost, než tomu bylo u všech předchozích prezidentů, pak bude ležet i na nové hlavě státu. Plně si tento závazek uvědomuji a kandidovat na prezidenta České republiky jsem se rozhodl po pečlivém zvážení všeho, co můžu své zemi nabídnout.

26 let se snažím svými schopnostmi, znalostmi a kontakty doma i v zahraničí přispívat k rozvoji Československé a posléze České republiky. Dlouhá léta jsem strávil v emigraci a nesdílel velmi těžký osud československého národa během komunistické totality. Měl jsem na druhou stranu možnost pohybovat se v politickém prostředí západní Evropy, seznámit se se světovými politiky i názorovými proudy a tyto znalosti a zkušenosti jsem pak mohl nabídnout ve službě pro svou vlast.

Rodiče mi od dětství vštěpovali lásku a úctu k vlasti, stejně jako fakt, že když má člověk dar jmění, jména nebo možnosti studovat, tak za něj zodpovídá a je povinen sloužit své zemi.

Proto jsem neváhal ani minutu, když mě v prosinci 1989 vyzval Václav Havel, abych nastoupil do prezidentské kanceláře jako jeho kancléř. Svému závazku vůči občanům České republiky jsem se snažil dostát i jako poslanec, senátor nebo ministr zahraničí. Myslím, že právě mé letité zkušenosti v politice, můžu teď zúročit coby hlava státu.

Prezident má být strážcem české země. A i když má podle ústavy omezené pravomoci, může mít na společnost zásadní vliv.

Musím s politováním říct, že za poslední léta u nás došlo k velkému úpadku politické morálky. Pro mě osobně bylo po roce 1989 nejdůležitější nastolit vládu práva. Bohužel, je to mnohem složitější, než jsem si představoval. Za padesát let různých totalitních režimů jsme z valné míry ztratili cit pro právo, přestali jsme vnímat, že právo je podstata státu a že paragrafy jsou jen částečně jeho výrazem. Jako prezident bych se stal strážcem právě tohoto práva.

Jako vrchní velitel armády bych si také plně uvědomoval zodpovědnost za ochranu samostatnosti a nezávislosti českého národa. Jakkoliv členství v NATO i v Evropské inii nám může pomoct, nikdo nás nezbaví zodpovědnosti za vlastní bezpečnost. A prezident musí být strážcem obranyschopnosti své země.

Stejně důležitá je pak jeho úloha, coby strážce životního prostředí a kultury. Právě přírodní a kulturní dědictví jsme převzali od svých předků a tudíž máme povinnost, předat ho v dobrém stavu našim dětem a dalším generacím. Neméně podstatný je rozvoj vědy. Určitě bych stál v čele iniciativ podporujících rozvoj české vědy a výzkumu. Bolestně v tomto ohledu zaostáváme za jinými zeměmi a považuji za zásadní rozproudit diskuzi k této klíčové otázce naší budoucnosti.

V zahraniční politice bych rád pro Českou republiku vydobyl důležitější postavení v Evropské unii. Srovnatelné s vlivem jiných menších států – Belgie, Dánska nebo Lucemburska. Chtěl bych, aby Češi přestali být vnímáni jako věční zpochybňovači, jakési zlobivé dítě Evropy, ale stali se zemí, která samozřejmě bojuje za vlastní zájmy, ale zároveň přistupuje k myšlence společné Evropy kladně a přispívá, seč jí síly stačí, aby se vzájemné dílo podařilo.

Službu státu v roli prezidenta nikdo nesmí vnímat jako odpočinek. V posledních měsících jsem četl někdy dosti jízlivé poznámky o mém zdravotním stavu a věku a chci proto všechny ujistit, že jsem se podrobil důkladným lékařským prohlídkám a jsem zcela zdráv.

Svůj věk považuji také za přínos. Prezident má reprezentovat český národ a k tomu musí mít dostatek životních i pracovních zkušeností.

Závěrem snad jen prosba. Nepodceňujte důležitost této prezidentské volby. Hlava státu může mnoho ovlivnit u nás i v zahraničí a proto, prosím, jděte do toho! Samozřejmě budu strašně rád, když budete volit mě, pokud ale z hlubokého přesvědčení považujete jiného kandidáta za lepšího, volte dotyčného. Důležité je tuto volbu nezanedbat.

Váš Karel Schwarzenberg